Podívejte se trochu s nadhledem a v legraci na to, jak se vyvíjí chovatel, jeho myšlenky, jeho duše…
S trochou sebekritiky většina chovatelů uzná, že článek má víceméně pravdu. 🙂
1. rok | Jsem nadšen! |
2. rok | Znám všechno! |
3. rok | Cítím se dost připravený na to, abych mohl dělat posuzovatele na výstavách. |
4. rok | Myslím, že posuzovatelé ničemu nerozumí! |
5. rok | Musím si opatřit ještě pár psů. |
6. rok | Divím se, proč stále ještě nemohu dosáhnout na vrchol? |
7. rok | Začínám naslouchat chovatelským plánům ostatních. |
8. rok | Uznávám, že ani moji psi nejsou úplně perfektní. |
9. rok | Začínám vnímat dobré rady jiných. |
10. rok | Nenechávám krýt své feny módními psy. |
11. rok | Používám ve svém chovu jen prvotřídní psy. |
12. rok | Konečně snad začínám věci rozumět … |
(přeloženo z KTR-Reporteru 2/1998, otištěno ve Zpravodaji TTC 23/2000)
Jak roste chovatel