To je velmi nepříjemné jak pro nešťastného psa, tak pro nás, kteří jsme propadli kouzlu dlouhosrstých krasavců a z každého poškození pěstovaného kožichu našeho miláčka si zoufalstvím rveme i vlastní hřívu. Když pomineme nejznámější cizopasníky jako blechy a podobně, vyloučíme alergii nebo „běžné“ letní drbání ve velkých vedrech, způsobené pocením, tak se můžeme setkat s dalšími příčinami. Ty jsou poměrně časté, ale přesto nejsou příliš známé.
Svilušky
Když se pes začne drbat ve vrcholném či pozdním létě, zvláště při suchém horkém počasí, tak je možné, že má co do činění se sviluškou neboli sametkou. Sviluška podzimní (Neotrombicula autumnalis) je nepříjemný roztoč, který dokáže lidem i zvířatům značně zkomplikovat život. Nebezpečné jsou oranžové šestinohé larvy. Jako dospělec už vypadá sviluška jako drobný červený pavouček, který není nebezpečný.
U psa se larvy nejčastěji uchytávají na pyscích, kolem očí a uší, pod krkem, na končetinách mezi prsty, kolem řitního otvoru a pod ocasem. Larvy pronikají do pokožky své oběti a do ranky vypouštějí sliny. Ty rozpouštějí tkáň pod rankou a mění ji v tekutinu, kterou pak svilušky sají. Postižená místa jsou zarudlá, svědivá, můžou připomínat zarděnky nebo pásový opar. Svilušky pobudou asi čtrnáct dní a pak sami odpadnou.
Vyhýbejte se proto venku místům, která jsou jakoby poprášená oranžovým pylem – nemusí to být pyl, ale kolonie svilušek. Proti napadení sviluškami nepomůže nošení antiparazitárního obojku ani preventivní postřiky proti blechám včetně různých přípravků typu spot-on včetně Strongholdu. Proti larvám je možné preventivně použít běžně dostupné repelenty proti hmyzu. Při napadení psa pak pomáhá nejlépe BioKill nebo některé další prostředky na bázi pyrethroidů.
(Poznámka pro zahrádkáře: sviluška napadající zvířata a lidi není totožná se sviluškou napadající užitkové i okrasné rostliny – tady jde obvykle o svilušku ovocnou nebo chmelovou.)
Čmelíci
Dalším parazitem, kterého bychom si s člověkem nebo psem běžně nespojovali, je čmelík kuří (Dermanyssus gallinae). Je to drobný roztoč bílé až žlutohnědé barvy, po nasátí krve dosahuje délky až 1 mm a má jasně červené až rubínové zbarvení. Původně je parazitem některých divoce žijících ptáků, v přírodě se vyskytuje zejména v hnízdech vrabců, špačků, holubů. Napadá hojně domácí drůbež. V případě nedostatku ptačích hostitelů napadá savce i člověka.
Bodnutí člověka nebo psa těmito roztoči není příliš bolestivé, ale způsobuje velkou místní alergickou reakci. Při masivním napadení mohou vznikat ekzémy až dermatitidy. K napadení dochází nejen na dvorku s drůbeží, ale roztoči pronikají i do městských bytů z hnízd vrabců a holubů umístěných v blízkosti oken. K jejich likvidaci je nutné odstranit zdroj nákazy, tedy ptačí hnízdo a vrstvu guana na nocovišti holubů. Napadeného psa ošetříme BioKillem, účinný je také Diffusil V-MR. K likvidaci roztočů v prostředí postačuje jednorázový desinsekční zásah. Kromě již zmíněných prostředků se používá například Biolit nebo Metathion.